Náštěva u Baruš v kuchyni

Když minulý podzim zvěřejnila škola vaření Chefparade Novoroční Foodie market, ani jsem o tom moc nepřemýšlela a přihlásila se. Přestože jsem nevěděla, co bych na téhle foodie akci měla dělat, přesněji co bych na ní měla péct. V tu chvíli mi to asi bylo docela jedno, důležité pro mě bylo, že to pořádají holky z Chefparade, jejichž akce jsou vždycky prostě skvělé a panuje při nich skvělá atmosféra. Byla jsem nakonec hodně ráda, že jsem se přihlásila včas, protože ještě ten den byla kapacita akce naplněná. Co přesně budu péct, jsme s rodiči vymysleli až po Vánocích a tentorkát se rozhodli do meníčka zapojit i slané koláče. Ty jsou v režii mých rodičů, já jsem měla za úkol popasovat se se sladkým. Do meníčka jsme zařadili i mámi citronový koláč, který je prostě fenomenální. Jestli vás ale zajímá, jak to vypadá, když peču a jakými pocity si při tom procházím, pusťe se teď do čtení. Určitě nebudete litovat :). 


Čtvrtek 21. ledna 2016
18:30 hodin

Akorát jsem domů dotáhla nejvíc obří tašku z obchodu, kde jsem si byla dokoupit poslední suroviny. Naivně jsem si myslela, že je to jen pár věcí a nakonec jsem měla, co dělat, abych to donesla. Vrhám se na zadělávání tří těst, což je moje nejvíc neoblíbená činnost. Už tuším proč. Když se mi neskutečně lepí i to třetí těsto a já nevím proč, lehce hysterická volám mámě. "Přidej vodu a pořádně to zpracuj," zní rozkaz. Hloubím ďůlek, do kterého leju vodu a hnětám, jak o život. S nadšením balím do potravinové fólie, popisuji, abych to ráno nespletla a dávám odpočinout do ledničky. Odpočinout si potřebuji hlavně já, takže padám do postele a nakonec usínám i u oblíbeného seriálu.

Pátek 22. ledna 2016
9:00
Budík mi zvoní, jak o život, já už jsem ale hodinu vzhůru. Celou dobu se přemlouvám, jestli vstát dřív a začít pracovat. Nakonec s přemáháním vstávám v 9.30 a ještě si říkám, jak moc mám času. Jasně. Udělám si v klidu snídaní a začínám. V tu chvíli mi dochází, že nemám pečící papír. Takže se oblékám a letím znova do obchodu. Pak začínám a překvapivě jsem celkem v klidu. Startuji zázvorovými sušenkami z bilé čokolády, které jsou sice každé jiné, ale co, vždyť je to homemade. Sušenky se překvapivě docela daří, díky zázvoru jsou trochu štiplavé, ale bílá čokoláda jim zase dodává tu potřebnou sladkost. Hm, první věc a jsem docela spokojená.

Začínám válet těsto. Kolem toho tisíc věcí.

11:00
S čím ale nejsem spokojená je těsto na tartaletky. Díky mandlím se neskutečně lepí a já mám hodně co dělat, abych ho nevyhodila z okna. Když už se mi podaří přemístit těsto do formiček a dám je do trouby, zapomenu na ně a pár se mi jich spálí. Ty letí do koše. Sakra. Konečně se mi daří vyndat pár nespálených plechů. Uff. Co se mi ale zase nedaří tentokrát je vanilkový krém. První putuje do koše, další už je trochu lepší, ale také žádná sláva. Hmm, zatím teda nic moc. Mezitím se mi v mé mini kuchyňce kupí halda nádobí, takže musím odmývat, abych se tady vůbec hnula.

13:00
Pomalu si uvědomím, že mám docela hlad. A hlavně žízeň. Ráno jsem měla jen kafe a ten čaj, co jsem si uvařila, stále ještě čeká v konvici. Aha, naráz vypiju celý hrnek. Konečně ale trochu postupuji a zbývá mi už jen poslední kousek těsta na tartaletky. Krém chladne v lednici a já zapínám poslední troubu s tartaletkami. Poté je nechám vychladnout, abych do nich mohla přemístit vanilkový puding. Mezitím píšu článek na Culture Times a loupu jablka na jablečné pyré. Jestli jsem s vanilkovým pudingem nebyla spokojená, tak u jablečného pyré si chrochtám blahem. Co udělá trocha skořice, hřebíčku, muškátového oříšku a perníkového koření? Nakonec je tedy více tartaletek s jablečným pyré než vanilkových, zato je to ale fakt pecka. Nevypadá to sice moc vzhledně, ale chuť je dokonalá. Taková krásně zimní, která zahřeje. Hmmm, mńam.

Plníme tartaletky.

15:00
Konečně finišuji všechny tartaletky a článek na Culture Times. Pomalu uždíbávám i oběd, který teda nic moc. Hm, k večeři zvolím svoje milované tofu. Z lednice ale beru poslední kus těsta, tentokrát listového. Miluji jeho vůni, je z něj krásně cítit máslo. Navíc si dělám domácí a je to sice patlání a hnětení, ale není nad to, když víte, co si do něj dáte. Dodělám ještě máslovou část, která se nechává v lednici jen cca 30 minut, aby hmota úplně neztuhla a dalo se s ní pracovat. Ještě mandlovou náplň s pomeranči a kapkou rumu. Mandle a pomeranč mi krásně provoní byt. Pak vykrojím dva kruhy, na jeden napatlám náplň, přikryju druhý, vytvaruji rohy a hurá do trouby. Konečně mám čas si trochu sednout.

Miluji vůni listového těsta!

17:00
Z trouby akorát vyndavám první koláč a dávám opočinout na talíř. Ošetřuji si malou ranku, kterou jsem si udělala nožem. Do lednice opět směřuje druhá máslová hmota a já čekám. Chtěla jsem stihnout vínko s kamarádkami, ale už teď je mi jasné, že nestíhám nic a navíc začínám být docela unavená. Kromě toho mě čeká ještě úklid a dodělání potřebných vlaječek na zítra. Mezitím, co píšu tenhle článek si uvědomím, že mi nejede trouba, že nic nepeču a že na mě čeká ještě jedno listové těsto už připravené na koláč. Rychle udělám další a šup s ním do trouby. Už se blížím k závěru, docela se na to těším.

19:45
Vyndávám poslední koláč z trouby, dozdobuji tartaletky granátovým jablkem a uklízím tady ten čurbes. O hodinu později mám už všechno komplet hotový a připravený na zítřek. Včetně vizitek, talířů, stojánků a květin. Sedám si k youtube a k seriálů a padám za vlast. Zítra ještě dodělám poslední drobnosti a hurá do Holešovic do haly 36. Kdo tam budete, určitě se stavte pokecat ke stánku, moc ráda vás uvidím :) :*

Sobota 23. ledna 2016
9:00
Všechno dobalený a naskládaný v krabicích, nervozita lehce stoupá. Za chvíli přijede táta a společně se vydáme do Holešovic. Jupííí! :)