Jarní slunečné kávování

Opět jsem po několika měsících života v Praze měla možnost a čas vyjet na mou oblíbenou Moravu. Proto další díl kávování bude z Olomouce, kam se vracím docela pravidelně. Tentokrát jsem vyjela kvůli filmovému festivalu, abychom na Culture Times měli i trochu toho filmu. Podařilo se mi tak spojit dvě příjemní věci a ještě si odpočinout, přestože jsem vyjela pouze na jeden den. Byl to pro mě balzám na duši i z hlediska jídla, protože jsem opravdu svůj žaludek a chuťové pohárky nezanedbávala. Kromě Olomouce jsem objevovala nové a zajímavé kavárny i v Praze. Miluji tyhle okamžiky a jsem ráda, že vám o tom můžu psát a že vás tyhle články baví :) Pokud máte tip, kam zají a kde to určitě musím ochutnat, napište mi do komentářů, ráda se nechám inspirovat a třeba se tam také potkáme. Kde se ale určitě potkáme, je letošní Apetit piknik. Letos tam budu už od 10. hodin až do vyprodání zásob. Chystáme pro vás sladké dobroty, některé znáte z blogu, ale také novinky. Těšit se můžete i na slanou část, o kterou se starají mojí boží rodiče. Určitě doražte na dortík, budeme mooooooc rádi :)


Bistrá káva
Do Olomouce jsem dorazila už v půl deváté ráno a do hotelu jsem se mohla checkinovat až ve dvě. Protože jsem se připravila a vyhlídla si pár kaváren, které jsem chtěla vyzkoušet, rozhodně jsem plán na dopoledne měla. První kavárnu jsem ale nenašla a shodou náhod jsem objevila kavárnu Bistrá káva, kde jsem strávila několik příjemných hodin. Nutně jsem potřebovala jeden článek a dát si k němu kávu a zákusek, byla prostě nutnost. Moc se mi líbil prostor kavárny, jednoduché, dřevěné židle a stolky, čistý design, nic přeplácaného. Nezklamalo ani cappuccno a borůvkový cheesecake, oba za hubičku. Protože se mi v kavárně líbilo a nikam jsem nespěchala, zůstala jsem i na polední menu. Ochutnala jsem tak uzené tofu s bulgurem v rajčatové omáčce a černý čaj. Ani to mě nezklamalo a mohla jsem se tak vydat objevovat další místa. Jediná nevýhoda byl fakt, že se nedalo platit kartou, což už je pro mě dneska úplně běžné.

Cappuccino: 36 kč
Borůvkový cheesecake: 39 kč
Uzené tofu s bulgurem v rajčatové omáčce: 70 kč
Černý čaj: 35 kč

Café 87
Dalším z objevených míst byla kavárna Café 87, která jsem potkala na cestě na festival. Protože jsem stále měla čas (navíc jsem potřebovala odeslat ten zmíněný článek), usadila jsem se v ní a objednala si kávu Café 87, přestože mi přišlo, že na to, že je poledne, jsem už docela překafovaná :) Káva měla být s karamelem, kterýho tam možná bylo až dost, protože mi přišlo, že spíš piju kávu s alkoholem. Největším lákadlem pro mě bylo ale docela milé prostředí s dřevěnými stolky a tulipány na stolech. Výsledný dojem ale kazil fakt, že jediné volné místo, jsem chytla u otevřených dveří, takže jsem byla pro všechny kolemjdoucí docela atrakce.

Café 87: 53 kč

Konvikt
Mojí poslední zastávkou v jarním Olomoci byla restaurace Konvikt, která se nachází u jedné z fakult Palackého univerzity a kde probíhal skoro celý festival. Na večeři jsem si zašla do mé oblíbené Špagetárny, kterou jsem si oblíbila loni na festivalech. Měla jsem ještě čas než začne promítání filmu, tak jsem si zašla na dezert. Moje volba padla na panna cottu s lesním ovocem a bílou čokoládou a klasika capppuccino. Panna cotta byla skvělá, krásně se rozplývala, nebyla zbytečně přeslazená a moc jsem si pochutnala. Prostředí restaurace bylo trochu na jiné úrovni než jsem zažila, hodně noblesní, jednoduché a vznešené. Rozhodně bych takové prostředí nečekala uprostřed univerzity, ale proč ne? :)

Panna cotta: 75 kč
Cappuccino: 43 kč

Proti proudu
Víte, jaká je výhoda práce v Praze v okolí Libně? Že do oblíbeného bistra Proti proudu to máte cca 15 minut tramvají. Proto vždycky když mám v práci trochu času nebo se nacházím v mém milovaném Karlíně, vyrážím do Proti proudu. Poprvé jsme tam s Šárkou vyrazily během literární akce Noc literatury. Já jsem zvolila sendvič Hero a dostalo se mi obrovské francouzská bageta s domácím máslem, prosciuttem, rukolou, parmazánem a čedarem. Byl obrovitáánský a já jsem myslela, že ho do sebe vážně nenacpu. Nacpala! :) Navíc byl servírovaný na super dřevěném prkýnku, které jsem chtěla nenápadně odnést domů. Tak snad příště. Potom jsem si ale jako správná sladká bloggerka MUSELA dát něco sladkého. Zvolila jsem malinový dort a byl to ten nejlepší, co jsem kdy jedla. Vážně, nekecám. Dokonalá chuť, ani ne moc sladký, bylo z něj cítit, že je poctivý a domácí, žádné umělé tuky a cukry. Mňam. K pití jsem zvolila domácí limonádu a moje milované flat white. Odcházely jsme s Šárkou totálně přecpané, ale dokonale šťastné. Naší spokojenosti přidal i neskutečně vtipný a pozorný číšník, který nám zpříjemnil den. Někomu by možná jeho vtipy mohly vadit, ale my jsme se musely neustále smát. Podruhé jsme do Proti proudu vyrazila během obědové pauzy v práci. Zvolila jsem kuřecí tikka masalu s basmati rýží, jako dezerty košíček s mascarpone s ovocem, cappuccino a zázvorovou limonádu s ibiškem. Asi vás nepřekvapí, když opět řeknu, že to bylo dokonalý. Opět můj oblíbený číšník, který nezklamal. Nezklamalo ani krásné a jednoduché prostředí. Přesně takovou kavárnu bych chtěla i já. Určitě musíte zajít, rozhodně si ale udělejte rezervaci, protože moc volných míst tam není.

Domácí limonáda: 35 kč
Flat white: 75 kč
Sendvič hero: 95 kč
Malinový dort: 75 kč´
Kuřecí tikka masala s basmati rýží: 145 kč
Cappuccino: 49 kč
Limonáda zázvor - ibišek: 45 kč
Košíček s ovocem: 65 kč

Kare
Musím se přiznat, že miluji velké snídaně. Vzhledem k tomu, že pracuji od 5.30, tak jich moc často nestíhám, ale vždycky když je příležitost tak vyrazím. Jedno sobotní dopoledne jsem po jednom testu ve škole vyrazila vstříc bistru okolo kterého jsem docela často chodila. V Kare jsem si dala míchaná vajíčka s pažitkou a pečivem a domácí bílý jogurt s musli a malinami. Bylo to moc dobrý, obsluha příjemná a krásná designové prostředí, protože v Kare se prodávají i designové kousky, nábytek a doplňky. Je to místo, kde člověk rád zůstane, ale pro mě to asi není úplně místo, kam bych se musela vracet.´

Míchaná vajíčka: 75 kč
Domácí jogurt s musli a malinami: 55 kč
Cappuccino: 55 kč

Erhartova cukrárna
Kolem téhle cukrárny chodím už hrozně dlouho, takže když jsem jednou jela na Vinohrady něco vyřídit, její návštěva byla prostě povinnost. Navíc jsem si klasicky potřebovala nabít telefon. Po strašně dlouhém rozmýšlení jsem zvolila lanýžový dort, cappuccino a makronky. Přiznám se, že nejsem moc velká milovnice makronek, ale tady byly naprosto dokonalé. Zkoušela jsem borůvkovou, levandulovou a naprostou pecku maracuju. Ta byla dokonalá, navíc jsem vůbec nepoznala, že je to ona a musela jsem se přeptat obsluhy. Bohužel právě ta obsluha mě trochu zklamala, čekala jsem trochu víc. Vynikající byl i dortík, tak akorát sladký, nic moc přehnaného. Kafe průměr, ale kvůli tomu jsem tam úplně nebyla.

Makronka: 25 kč