Jakmile jsem přijela právě z Colours of Ostrava, hrozně jsem chtěla zase někam vypadnout. V pondělí si tak píšu se svojí kamarádkou Jájou z Jarmila sweet, která na mě přijde s otázkou, jestli si nechci zavařit ve čtvrtek Mňam Tv v pořadu Život je fajn. Nápad super, sice na poslední chvíli, ale co. Téma byla svěží česká letní kuchyni, ideálně ovocné knedlíky a koláč s drobenkou. Ani jedno jsem ještě nedělala, ale do čtvrtka to snad nějak natrénuji. Jája poslala mé číslo produkční a já čekala. V úterý odpoledne si říkám, že už mi asi nikdo volat nebude, a pokud ano, budu to muset odmítnout. V noci se mě Jája ptá, zda mi už někdo volal, že jí psali, že se mi nemůžou dovolat, tak číslo posílá znova. Ve středu dopoledne jsem v práci, venku asi 35°C a telefon. Mňam Tv. Po chvíli souhlasím s nabídkou (koláč ani knedlíky dělat nemusím), ruším si ve čtvrtek práci, žhavím telefon mámě a v hlavě mi šrotuje, co že to teda vlastně budu dělat. Odpoledne sháním ovoce, táhnu se s kilem meruněk v kabelce, žhavím troubu a poprvé v životě dělám meruňkový koláč. Borůvkový džem budu zítra ve studiu dělat poprvé. Posílám produkční seznam surovin a ani nestačím být nervózní.
Ve čtvrtek ráno si dávám ještě rychlý sraz s mámou, dostávám cenné rady, dvě skleničky borůvkového džemu, to kdyby se mi ten můj vlastní nepovedl, balím poslední věci a nakonec jedeme společně s narvanou taškou taxíkem na Anděl. Ve studiu jsem něco po 8.30, utíkám do maskérny a s hrůzou zjišťuji, že suroviny ani váha, kterou nutně potřebuji nikde. Naštěstí je studio kousek od Anděla, takže mi utíkají ještě do Tesca a já za chvílí stojím ve studiu a rozjíždím svojí televizní kariéru. Všichni jsou na mě milí, nabízejí mi kafe, vodu, ale já už to chci mít, co nejrychleji za sebou. Přesto mi přijde, že působím celkem v klidu, ikdyž zapomenu říct název blogu. První fail. Ten druhý přichází za okamžik. Po chvilku zmatkování, co mám teda začít dělat jako první, zjišťuji, že bez mouky, cukru ani másla udělám těžkou meruňkový koláč. Pomalu tedy krájím meruňky, a když už se ke mně konečně dostanou všechny ingredience, zápasím sto let s máslem, které je málo rozměklé, s cukrem a vajíčky. Váha dorazím nejpozději, naštěstí jsem jediná, co s ní ve studiu umí. Lehce se uklidním, podávám si ruku s Jakubem Vágnerem, vysvětluji rozdíl mezi českými lesními borůvkami a těmi kanadskými a vrhám se na třešňovou zmrzlinu. Ve chvíli, kdy plním formičky, mi jedna vyklouzne z ruky a já si směsí ze smetany, ovoce a cukru osprchuji obličej, brýle, vlasy, černé šaty a linku okolo sebe. Rychle to ze sebe nějak dostanu a modlím se, aby tenhle supr záběr nebyl v přímím přenosu. Naštěstí snad nebyl.
Pomalu si zvykám i na fakt, že si nemám do čeho otřít ruce a že indukci, na které mám vařit džem, neumím zapnout. Během reklamy mi jí naštěstí někdo zapne, sto let čekám, kdy se mi začnou vařit borůvky a do trouby dávám koláč. To, že trouba jede dneska v pořadu poprvé, mi už přijde skoro v pohodě. Nastavuji troubu na 40 minut a postávám u vařícího stolku, usmívám se, tisíckrát utřu linku, vyhodím všechny věci, pouklidím a nevím, kam s rukama, nohama. V půlce mého přešlapování a neustálého kontrolování koláče, mi produkční přijde říct, že si můžu jít sednout do zákulisí. Mizím si umejt ruce a sednout si a poprvé za dopoledne se relativně uklidím. Trouba zapípá, já vyndavám koláč, který dopadl perfektně a dávám ochutnat expertovi na plísně. Super téma :D
Nakonec celý koláč nechávám ve studiu, balím si všechny věci a pomalu se pakuji pryč ze své televizní premiéry. Produkční a moderátorce ještě dávám vizitky a džem a dostávám slib, že se mi zase brzy ozvou. Se všemi se loučím a slibuji, že se pro formu z koláče zastavím příští týden (ještě jsem tam nebyla). Jedu domů, obvolávám všechny kamarádky a jsem šťastná. Mé tři hodiny slávy jsou sice pryč, ale já si připadám, jak největší hvězda. Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu vařit v televizi a péct na Apetit pikniku, asi bych se mu hodně vysmála. Teď je konec července a já mám tohle všechno za sebou.. A vím, že ještě hrozně moc věcí před sebou... :) A to je boží.
Pokud jste se koukali, tak vám děkuji a doufám, že to nebylo zas až tak hrozné. Pokud ne, tady mám pro vás ochutnávku, ať se taky můžete pokochat :) Omlouvám se za kvalitu, ale je to nahráváno z televize na mobil. Snad to zvládnete, já to musela po prvních 20 sekundách vypnout :D Na zbytek videí se můžete podívat na novém Youtube kanálu Sweet World by Barush. Brzy tam toho bude ještě mnohem víc :)
Žádné komentáře:
Okomentovat