pátek 23. prosince 2016

Datlové kuličky

V prosinci není častějšího slova než slovo Vánoce. Ve food blogové scéně se k tomu přidává ještě slovo cukroví a receptů na ně najdete na všech blozích desítky. Já nejsem výjimkou. Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám vůbec nějaké recepty na cukroví dávat, protože je toho všude plno. Pak jsem ale dostala nabídku na natáčení nepečeného cukrovi a řekla jsem si, že bych to mohla spojit. Kromě klasického psaného receptu, tak tady máte i video, jak si hraju na profesionální cukrářku a dělám nepečené cukroví. Musím říct, že jsem z toho teda byla dost nervózní, ale nakonec to bylo moc fajn dopoledne. Takže moc děkuji Markovi a Božence! :* 
 

čtvrtek 15. prosince 2016

Linecké cukroví

Když píšu tenhle recept, je dost pozdě a já jsem ráda, že jsem se dostala k tomu ho napsat. Přijde mi, že už zním jak seklá hrací skříňka, ale 14 před Vánoci je víc než šílené. Lítám z jedné práce do druhé a u počítače trávím víc času než bych chtěla a občas se ráno probudím ještě dlouho před budíkem, protože jsem vystresovaná z toho, že nic nestíhám. Paradoxně jsem ale letos stihla docela péct cukroví a poprvé jsem se zmohla na víc než jen na perníčky. U nás v rodině se o cukroví stará hlavně mamka, která má vždy 2 týdny před Vánoci  pečící víkend, kdy se od pátku do neděle věnuje cukroví. Normálně jí s tím každý rok pomáhám, letos jsem ale vařila v Café AdAstra na akci Pomáhejme večeří a moc jsem jí s tím cukrovím nepomohla. Sama jsem ale týden předtím zkoušela linecké a teprve před pár dny jsem se dostala k tomu, že jsem ho nafotila. Navíc jsem si od Terky z Výpečků pořídila nádherné prkýnko na focení a byla šťastná, že to na něm můžu vyfotit.

úterý 13. prosince 2016

Podzimní kávování a radosti

Přestože podzimní měsíce lákají k návštěvám útulných kaváren možná ještě víc než v létě, já jsem na ně neměla tolik času, jak bych chtěla, což se dost projevilo i na blogu a já jako ostuda přidávám článek po více než měsíci. Měla jsem toho za posledních několik měsíců až nad hlavu a na kavárny nějak nebyl čas. Teď se budu si to vynahradit, protože neznám lepší pocit, když si vychutnáváte horkou kávu a k tomu dokonalý dortík a venku se prohání vítr a první vločky. Navíc se mi v kavárenském prostředí hrozně dobře pracuje a jsem tam víc koncentrovanější než třeba doma. Kromě toho se v posledních měsících otvírá tolik nových míst, že je ani nestačím objevovat a psát o nich. Dejte mi tip, kde to máte rádi vy a kde to musím určitě vyzkoušet.

středa 9. listopadu 2016

Cinque Terre

To, že jsem byla v Miláně už víte. Vyrazila jsem tam s kamarádkou Hankou v půlce srpna a trochu se stydím za to, že druhou část našeho italského výletu píšu až teď v listopadu. Ale zase se mi na to hezky vzpomíná, když kouknu z okna, za kterým je už spadané listí ze stromů a ranní teploty dosahují bodu mrazu. V srpnu jsme se v Miláně probouzely do rána plné sluníčka a těšily se na každý zážitek. A ten ze Cinque Terre stál rozhodně za to. 

čtvrtek 27. října 2016

Levandulový dort s bílou čokoládou a borůvkami

Na začátku října jsem si dala takovou malou challenge. Rozhodla jsem se, že každý týden upeču alespoň dvě věci. Jeden recept, který vyzkouším úplně poprvé a na blog vám pak hodím recept. Druhý recept bude ten, který už na blogu máte a já ho třeba dlouho nezkoušela. Zatím se mi to moc nevede, protože zoorganizovat svůj time management je pro mě poslední dobou čím dál tím těžší. Ale v sobotu se mi to konečně podařilo. Jeden známý měl v minulý týden narozeniny, a protože miluji překvapení, rozhodla jsem se pro něj upéct dort, na který jsem se chystala už dávno. Časopis Gurmet zveřejňuje každý měsíc své cukrářské výzvy. Mě se sice ještě nikdy nepodařilo zúčastnit se, ale aspoň to chci vyzkoušet zpětně. A v téhle výzvě byl i levandulový dort s bílou čokoládou a borůvkami. Přiznávám, že je lepší a levnější ho dělat v létě, v sezóně, ale teď na oslavě zase krásně rozsvítil stůl. Málem teda nepřežil cestu, protože jsem ho vezla z Prahy k rodičům, byl pekelně těžký, protože byl složen ze dvou korpusů, ale celý se snědl. A měl úspěch!!

čtvrtek 20. října 2016

Jak jsem pekla v Makro Akademii

O tom, že jsem dostala nabídku na pečení pro mojí oblíbenou kavárnu Prostá přítomnost v rámci akce Den soukromého podnikání jsem vám už říkala. Teď je čas nechat vás nahlédnout pod pečící pokličku celého dne. Už dlouho dopředu jsem věděla, že celý týden bude dost hektický, a taky že jo. Všechno to začalo už v pondělí 10.10 (krásný datum :D), kdy jsme s holkami Gabčou z PG Foodies, Romčou z Na skok v kuchyni a Verčou z Menu domů vařili a pekli v Makro Akademii. Já jsem si už ráno dojela pro dýňové pyré, které mi připravila máma už den dopředu. Já jsem si pak doma sbalila svoje nezbytnosti a vyrazila vstříc Stodůlkám. Přiznávám, že moje papírová taška nebyla nejlehčí a v autobuse trochu umřela. Většina věci se mi z ní vysypala na zem a já je horko těžko sbírala a hledala po celém autobuse. Nakonec jsem se do Makra ale zvládla dopravit a hlavně najít holky. 

neděle 9. října 2016

Den soukromého podnikání Makro

Konečně vám o tomhle projektu mohu říct víc. Jsme hrozně ráda, že se do něj mohu zapojit a že oslovila skvělá Terka, která tenhle projekt zaštiťuje. A o co se jedná? Makro pořádá 11. října Den soukromého podnikání, kde chce pomoct všem malým a středním podnikatelům, aby je objevilo víc zákazníků. Já jsem byla oslovena, abych si vybrala kavárnu, kterou mám ráda a které bych chtěla v tomto směru pomoct. Moje myšlenky hned směřovaly ke kavárně Prostá přítomnost (psala jsem vám o ní tady) a byla jsme hrozně ráda, že na to kývli i oni.

pátek 30. září 2016

Podzimní dýňový koláč

Musím říct, že na tenhle podzim jsem se docela těšila. Asi na úplně na tu zimu a hlavně tmu, ale na ty barvičky. Všechno je takové barevné, a přestože je venku zima, tak je to veselé a zábavné. Na podzimu mě snad nejvíc baví móda, na které se odrážejí právě ty barvy. Není nic lepšího než se procházet s kafem v ruce barevným listím, čerpat energii z posledního sluníčka a domů se vracet lehce promrzlá. Babí léto a začátek podzimu je zkrátka fajn. Fajn je i to, že s podzimem přichází spousta sezónních surovin; dýně, jablka, hrušky, švestky. Je skvělé, že tyhle suroviny jsou k dostání nejen na trzích, ale i na našich zahradách. Pro mě je letošní podzim ve znamení změn a nových možností a výzev. Jednou takovou je i Lidl Food Challange, letos na téma Halloween, do které se zapojuji poprvé. Dýňový koláč je plný podzimních vůní; skořice, zázvor, muškátový oříšek, lískové oříšky a samozřejmě dýně. Super bylo, že jsem všechny ingredience na koláč pořídila v Lidlu a dokonce jsem si i trochu pohrála se svojí trpělivostí a kreativitou a ty malé dýničky na koláči sama vytvořila. Poprvé jsem se tak snažila nahradit umělá barviva tím přírodním, a i když to nemělo takový efekt, jaký jsem chtěla, ráda jsem si to vyzkoušela. Výsledek posuďte sami ;) Mimochodem, také vám přijde, že Lidl je čím dál tím lepší? Já do něj chodím hrozně ráda, oceňuji české výrobky, čerstvé těstoviny, vegetariánské dobroty a miluji jejich tématické týdne :) 

pondělí 26. září 2016

Jahodovo rebarborový koláč

Přiznávám, že tohle je koláč, který mě provázel snad celé léto a je dost ostuda, že ho na blog vypouštím až teď. Pokud ale neseženete sezónní reborboru či jahody (oboje ale ještě mají na trzích), tak je to skvělá inspirace na příští rok. Každopádně, nejsem úplný fanoušek rebarbory, to přiznávám. Zvládnu jí jenom v tomhle koláči a jenom s jahodami. Inspiraci jsem načerpala u úžasné Markéty Pavlaje z blogu Kitchenette. Trochu jsem si to samozřejmě poupravila, ale koláč slavil úspěch všude, kam přišel. Měla jsem ho na Food marketu, Apetit pikniku, na rodinných oslavách. Zkrátka byl to hit letošního léta a za těch několik měsíců jsem ho pekla xkrát. Doufám, že bude chutnat i vám a že vám připomene chuť letošního léta. 


čtvrtek 8. září 2016

Milánské radosti

Kdo mě sleduje na všech možných sociálních sítích (Instagram, Snapchat - barussat, Facebook) ví, že jsem v srpnu byla na pár dní v Miláně. Tenhle nápad vznikl hodně spontálnně, když jsme s mojí kamarádkou Háňou vymýšlely, kam bychom jely na dovču. Původní nápad Budapešť jsme zavrhly kvůli dražší dopravě a nakonec nás napadl Milán, kam nás letenky vyšly za pakatel. Letěly jsme opět přes Wizzair, na který já nedám dopustit. S Háňou jsme si ještě dohromady zaplatily větší kufr, protože nám bylo jasné, že do příručního zavazadla by se nám nic nevešlo. A ještě, že jsme tak udělaly. Problém jsme měly i s velkým kufrem :)
Ubytování jsem sehnaly přes Airbnb, přes které jsem bydlela poprvé. Musím říct, že dohoda s naším domácím Lugim byla skvělá, komunikoval přes telefon i přes smsky a vždy, když jsme měly nějaký problém, snažil se ho, co nejdřív vyřešit. A aby to nebylo všechno, tak v pohodě, tak problém samozřejmě nastal, ale o tom až později. 

úterý 6. září 2016

Panna cotta s borůvkami

Já vím, léto už je skoro za námi a já snad sto let nepřidala žádný recept. Ne že bych pečení a blog nějak zanedbávala, docela jsem letos i pekla, protože teploty nebyly tak šílené, jak loni. Jenže když už něco jako foodblogerka upečete, musíte to hezky nastylingovat, nafotit, napsat a vybrat z x fotek. To by asi nebyl problém, jenže mě na začátku července zradil foťák a do opravny jsem ho byla schopná dát až na konci srpna. Takže jsem všechny věci fotila na tátův aparát a dostat se k těm fotkám, pak taky nebylo nejrychlejší. Navíc se mi toho dost nashromáždilo i co se týče další práce. Je to sice na delší povídání, ale na konci srpna jsem opustila svojí práci v hotelu a začala víc dělat to, co mě baví. Zatím nechci nic zakřiknout, ale určitě dám vědět :)
Dneska pro vás mám dokonalou panna cottu, kterou miluji. Moje mamka jednou potřebovala nějaký rychlý dezert, a protože máme na zahradě nespočet borůvek, malin, rybízu a dalšího ovoce, rozhodla se udělat práva panna cottu. Krom toho, komu se chce stát v létě u trouby? Nikomu. Panna cotta je hotová za pár minut, co trvá delší dobu je tuhnutí. Každopádně jí musíte prostě vyzkoušet. Skvělé na ní je, že smetanový základ je pořád stejný, měníte jen náplně. Já měla borůvkovou a byla to pecka. Borůvky a vlastně i další ovoce najdete na trzích a není vůbec špatné, na to, že jejich sezóna už pomalu končí. Tak hurá pro ně.




pátek 26. srpna 2016

Letní coffee tipy

K létu patří dovolené, volna a užívání si krásných letních dní. Těch je sice letos docela málo, ale když už, tak stojí za to někam vyrazit. Třeba do kavárny na zahrádku. Nebo na zmrzku. Pokud jste jako já, milovníci kávy a kavárenského života, mám pro vás další várku tipů na kavárny a restaurace, které jsem za posledních několik týdnů objevila. Spousta z nich navíc nabízí i zahrádky, takže využijte ještě poslední teplé dny a udělejte si hezké dny. Třeba se tam potkáme.. :)

neděle 24. července 2016

Milovaný Berlín, 2. část

Den druhý
Ráno jsem odstartovala dokonalou snídaní, kde jsem se přecpala uzenýho lososa, sýrů, vajíček, marmelád, croisantů a zeleniny. Málem jsem se neodvalila, ale bylo super, že jsem celý den neměla hlad a nějaké normální jídlo, když nepočítám dortíky, jsme měla až navečer v buse zpět domů. Během druhého dne jsme měla v plánu hlavně ty kavárničky, které mi poradila moje úžasná kamarádka Hanka z Biting Hanah. Den předtím jsem si do mapy vyznačila místa, kam musím. To, že skoro všechny se nacházely od sebe docela daleko, vás asi nepřekvapí.
Jako první jsem se ale vydala na zámek Charlottenburg, který byl věnován budoucí královně Sofii Charlotty. Já zámky miluji, tenhle je navíc opravdu fascinující. Projít ho kompletně včetně obrovských zahrad je na celý den, já si prošla jen nádvoří, udělala pár fotek a vyrazila vstříc kavárnám. Trochu mě zklamalo, že hlavní průčelí zámku opravují, takže fotky jsou bohužel i s jeřáby.

středa 20. července 2016

Milovaný Berlín 1. část

Přátelé, je to tady. Konečně mám SVŮJ počítač a konečně na něm píšu článek. Spravila mi ho dokonalá Šárka, nevím, jak, ale milují za to. Kromě miliardy práce, co mám, můžu konečně napsat článek. Dneska je to navíc článek o Berlíně. Kdo mě sledujete na Instagramu, na Facebooku nebo nově i na Snapchatu (barussat), tak víte, že jsem minulý týden jsem byla v Berlíně. Sama. A vůbec mi to nevadilo, přišlo mi to skvělý a nejvíc jsem si to užila. Jasně, mohla jsem si fotit jen selfíčka, nemohla jsem si s nikým povídat, ale mohla jsem si sama určovat, kam půjdu, kdy budu vstávat a co si budu kupovat. Neříkám, že takhle budu jezdit pořád, ale na vypnutí to bylo skvělý. Chtěla jsem do Berlína jet už v květnu, místo toho jsem šla do práce. Jednou v červnu jsem se tak naštvala a sama jsem si vybrala a zarezervovala hotel, koupila lístky a frr pryč.

úterý 5. července 2016

Jarní slunečné kávování

Opět jsem po několika měsících života v Praze měla možnost a čas vyjet na mou oblíbenou Moravu. Proto další díl kávování bude z Olomouce, kam se vracím docela pravidelně. Tentokrát jsem vyjela kvůli filmovému festivalu, abychom na Culture Times měli i trochu toho filmu. Podařilo se mi tak spojit dvě příjemní věci a ještě si odpočinout, přestože jsem vyjela pouze na jeden den. Byl to pro mě balzám na duši i z hlediska jídla, protože jsem opravdu svůj žaludek a chuťové pohárky nezanedbávala. Kromě Olomouce jsem objevovala nové a zajímavé kavárny i v Praze. Miluji tyhle okamžiky a jsem ráda, že vám o tom můžu psát a že vás tyhle články baví :) Pokud máte tip, kam zají a kde to určitě musím ochutnat, napište mi do komentářů, ráda se nechám inspirovat a třeba se tam také potkáme. Kde se ale určitě potkáme, je letošní Apetit piknik. Letos tam budu už od 10. hodin až do vyprodání zásob. Chystáme pro vás sladké dobroty, některé znáte z blogu, ale také novinky. Těšit se můžete i na slanou část, o kterou se starají mojí boží rodiče. Určitě doražte na dortík, budeme mooooooc rádi :)

sobota 11. června 2016

Hruškový koláč s mascarpone

Znáte občas ten pocit, že vás napadne něco úplně mimo a nutně to potřebujete vyzkoušet? Tak přesně to se stalo mě. Najednou jsem měla nutnou potřebu spotřebovat hrušky, které se mi nakupily v lednici. Bylo jich jen pár a já jsem si říkala, že bych mohla vyzkoušet nějaký hruškový koláč. Inspiraci jsem našla u mé oblíbení Chez Lucie, která je prostě fenomenální. Každý její recept je geniální. Geniální je i tenhle koláč z hrušek, přestože nejsem vůbec fanynkou hrušek a radši si dám jablko. Koláč měl úspěch nejen u holek v práci, na kterých jsem ho testovala, ale byl jasnou volbou i na Food blog market minulou neděli. Navíc je poměrně jednoduchý a hrušky se dají i teď sehnat moc dobré, sladké, měkké a navíc z České republiky. Doporučuji z České farmy z Billy.

pátek 13. května 2016

Vanilkový koláč

S prvními slunečnými dny se moje cesty častěji ubírají na trhy. Kromě nezbytného flat white začínám okoukávat i sezónní suroviny, které se postupně začínají objevovat. Velkou novinkou a tak trochu sebezapřením je pro mě chřest, ke kterému si pomalu hledám cestu. Rozhodně nejsem žádnou jeho obdivovatelkou, přesto mi přijde, že už ho mám radší než dříve. Další novinkou pro mě bude za pár dnů i rebarbora, kterou moji rodiče pěstují. Jakmile bude k dispozici, těšte se na recept. Ještě než vám začnu servírovat recepty na sezónní suroviny, mám pro vás klasiku. Vanilku má rád snad každý a tenhle koláč navíc není moc složitý, takže ho máte hotový za pár minut. Můžete tak sledovat v klidu hokejové mistroství, což dělám právě teď. Mezitím se vám bude péct tenhle nadýchaný krasavec. Kromě sledování hokeje, můžete začít sledovat i můj snapchat. Strhla mě další sociální síť, takže jestli taky máte, tak mě najdete jako barussat (stejně jsem i na Instagramu). Kromě upoutávek na blog a nové recepty, se dozvíte i více věcí okolo mě. Tak šup na snapchat a na tohohle vanilkového krasavce.

pátek 22. dubna 2016

Kanelbullar - švédští skořicoví šneci

Jestli je pro Francii typický croissant, tak pro Švédsko jsou to bezesportu kanelbullar. Tyhle skořicové zamotnace jsem chtěla dělat už několikrát, ale myslela jsem si, že je nezvládnu zamotat. Nakonec jsem je zvládla zamotat a když jsem je dělala podruhé, vypadaly mnohem líp a chutněji než na poprvé. Navíc jsem se jejich tvorby obávala zbytečně. Pokud postupujete podle návodu, není důvod je nějak zkazit. Pokud tedy přemýšlíte, jaké pečivo vytvořit pro víkendová rána, jsou kanelbullar to pravé. Navíc se s tím pojí i zajímavá tradice ze Švedska. Kanelbullar totiž běžně doprovázejí fiku. To je ve Švédsku přestávka na kávu, ale ne jen tak ledajaká. V době fiky přestanou ve Švédsku všichni pracovat a přesunou se do prostro určiných pro fiku, pokud jsou doma, tak všude po bytě voní čerstvá káva. Fika probíhá tradičně dvakrát za den a káva je obvykle dost silná, takže pokud jste milovníci cappuccina nebo café laté, jako já, asi černou kávu úplně nedoporučuji nebo vás odvezou se srdečním šokem. Ale myslím, že udělat si několikrát za den takovou fiku a doplnit jí nejen kávou, ale i něčím sladkým, je moc dobrý nápad. Já sama to aplikuji několikrát denně, akorát u toho pořád pracuji. Právě díky kávě jsou pro mě tyhle pracovní chvilky mnohem příjemnější a já se na ně vždy moc těším. Nějaký dezert už je k tomu jen taková třešnička na dortu.

čtvrtek 7. dubna 2016

Zimní a jarní kávování

No že bych se nějak poučila a servírovala vám teď recepty a tipy na kavárny nějak často, to se tedy říct nedá. Ale bohužel, stále nic nestíhám a teprve dneska mám po několika dnech volný večer s tím, že vím, že zítra nemusím vstávat ve svýc šílených 4.20 (pracovní doba od 5.30 je šílená). Proto jsem si konečně sedla k blogu a sepsala pro vás další článek s tipy, kam zajít na dobrou kávu a dobrý moučník. Kromě toho, zítra mám v plánu péct recept, který už chystám taky strašně dlouho, takže pokud vše půjde, tak jak má, tak brzy bude i receptík. Hurááá! Teď mám pro vás ale tipy na pár kaváren, kam určitě musíte zajít, protože mě se tam moc líbilo a myslím, že vám bude taky. Za jednou se opět vypravíme do Plzně, abyste viděly, že pupek si Baruš umí nacpat i mimo Prahu. Tak jídlu a kávě zdar! :)

pondělí 21. března 2016

Hruškovo borůvková brioška s kokosem

Fuj, to jsem teda ostuda. Poslední příspěvek jsem přidávala před více než měsícem. Sama nemám ráda, když moji oblíbení blogeři a youtubě nepřídávají dlouho články a videa a teď dělám to samé. Mám pro to ale snad dobré vysvětlení. Je to tím, že čas je pro mě teď skoro sprosté slovo. Protože ho vůbec nemám. Poslední dobou žiju svůj život snad na 200%, lítám venku a domů se občas chodím jen vyspat. Kromě toho mám navíc dvě nové práce. Obě jsou spojené s jídlem, kulturou a psaním. Jenže ještě do toho musím chodit do své první práce, lítám po schůzkách a když mám zrovna volný den, tak máme rodinnou oslavu a nebo chodím po rozhovorech pro Culture Times. Slibuji, že tahle dlouhá pauza byla naposledy, samotné mě ten blogový svět hrozně chyběl. Nedávno jsem ale byla v IF Café, krásná kavárna Ivetky Fabešové, které je i v aktuálním čísle časopisu Gurmet. Mluví tam nejen o novém IF Café na Andělu, ale i o cukrařině v Čechách. Pokud se chcete dozvědět, jak to tady chodí, doporučuji přečíst. Plus jsou tam tři recepty. Francouzské eclairs brzy vyzkouším, teď mě ale nadchla hrušková brioška, přestože nejsem moc velký fanoušek hrušek. Tu jsem testovala nejen na svých kamarádech, ale právě i na rodině během oslavy a slavila ohromný úspěch. Přípava je sice delší, ale věřte, že se to vyplatí. Já je miluji :)

pátek 19. února 2016

Belgické vafle s ovocem

Taková obligátní otázka hned na začátek; Co nejraději snídáte? Tedy jestli vůbec snídáte, což určitě jo, protože snídaně je základ dne. Já třeba většinou snídám v práci a vím, že se musím najíst tak, abych vydržela bez jídla celý den. Když jsem ale doma, tak mám nejraději ovesnou kaši s ovocem nebo míchaná vajíčka. Občas šáhnu ale i po chlebu s marmeládou. Mám hodně ráda sladký snídaně, protože sladký po ránu můžu v rámci své diety. Proto pro vás mám dneska naprostou bombu. Poprvé jsem dělala vafle. Ale co vám budu povídat, jsou naprosto skvělé, výborné a dokonalé. Možná to zní trochu sebevědomně, ale mám z nich děsnou radost, protože mi fakt neskutečně chutnají (já se přemohla a měla jsem je právě k večeři :D). Inspiraci jsem načerpala u skvělé Kitchenette alias Markéty Pavlaje a jsem z toho naprosto unešená. Jsou to pravé belgické vafle, kterých jsem v Bruselu potkávala desítky a teď si je konečně můžu udělat i doma, hurá. Doporučuji si o víkendu trochu přivstat a udělat si je, ale zaručuji vám, že nebudete litovat. Tohle stojí i za ranní budíček. Ovoce jsem nakoupila v Lidlu, ty kanadské borůvky jsou krásně šťavnaté a klidně bych je snědla i samotné. Už se těším až si tyhle boží vafle dám v létě na zahradě za svitu sluníčka a ještě k tomu s ovocem ze zahrádky. Jen se připravte, že ten nepořádek potom taky stojí za to :D

úterý 16. února 2016

Banánový chlebíček s vlašskými oříšky a čokoládou

Jestli mě v zimě baví nějaké ovoce, jsou to stoprocentně banány. Nevím, zda je to tím, že na mandarinky a pomeranče jsem alergická, takže jich nemůžu sníst tuny, jako banánů a nebo tím, že banány si můžu dát vždycky po cvičení a nemám depresi, že jsem zas snědla něco nezdravého a přibrala z toho milion kilo. Zkrátka, když mám na něco chuť, dám si banán. Proto když mi v lednici začali hnědnout čtyři banány, říkala jsem si, že bych měla konečně vyzkoušet banana bread. Máma mi půjčila super formu a hlavně mi poradila skvělý recept. Banánový chlebík jsem tak udělala pro holky, když jsme vyrážely na hory, abychom si nemusely nic kupovat ke snídani, jako každý rok a taky, abych se konečně těch hnědých krásek zbavila. Tady totiž platí, že čím víc zralý banán, tím lepší. Takže jestli máte doma taky pár banánů, které už volají po spotřebě, určitě vyzkoušejte tuhle dobrotu. Atmosféru zimy vám dokreslí nejen perníkové koření a skořice, ale také vlašské ořechy, které si mě poslední dobou získávají čím dál tím více. A samozřejmě nesmí chybět ani čokoláda.


neděle 7. února 2016

Podzimní a zimní kávování

Chození po kavárnách miluji. A ještě víc miluji je objevovat a nacházet nové a neobjevené. Podzim a zima je na vysedávání po kavárnách nejlepší, protože je venku zima a neznám nic lepšího než držet vynikací kávu, ujídat skvělý dortík a nasávat atmosféru místa. A k tomu si samozřejmě povídat s kamarádkami. Mám pro vás tady opět pár tipů na místa, která jsem si zamilovala a byla v nich poprvé nebo se do nich hrozně ráda vracím. Doufám, že se inspirujete a navštívíte jednu z těhle úžasných kavárniček.

čtvrtek 4. února 2016

Domácí koblížky s malinovou marmeládou

Nevím, jak jste na tom vy, ale mě se stává, že když se mi jednou něco nepovede, tak se k tomu musím časem vrátit a zkusit to znovu. Přesně tohle se mi před cca rokem a půl stalo s koblihami. Prostě jsem je nutně potřebovala zkusit a ony se mi nepovedly. Přesněji řečeno, vzhledově vypadaly nádherně (to jsem si alespoň v tu dobu myslela), ale chuťově prostě nebyly dodělané a vevnitř byly syrové. Hrozně mě to zklamalo, ale věděla jsem, že je někdy musím udělat znovu. Ten čas nastal právě teď na začátku února. Důvod je jednoduchý. Blíží se masopust a receptů na domácí koblihy je všude spousta. Většinou jsou ale na smažení v oleji. To jsem po minulé zkušenosti už nechtěla. Díky blogerce U nás na kopečku jsem ale našla koblihy pečené v troubě. Zkombinovala je s receptem z Apetitu online a teď vidíte výsledek. Když jsem vyndala první plech z trouby, musela jsem nadšeně odložit psaní absolventky a kochat se tou nádherou. Vypadaly, jak kdybych je šla koupit do obchodu (skoro). Moje nadšení bylo stejné i s druhou várkou. Takže pokud je máte rádi, dodržujete masopust, při kterém je dovoleno hodně sladkého a tučného, udělejte výjimku z novoročního předsevzetí - zhubnout; stejně jako já a udělejte si tyhle krasavice. Budete nadšení!

neděle 24. ledna 2016

Zázvorové sušenky s bílou čokoládou

Když jsem vybírala meníčko na Foodie networking od Chefparade (článek o tom, jak to vypadá, když Baruš peče, máte tady) absolutně jsem netušila, že bych tam nějaké sušenky mohla dělat. Po jednom pokusu loni o Vánocích, který nedopadl úplně slavně, jsem snahu o svoje sušenky vzdala, přestože jsem všude četla, jak je to lehké. Až teprve ve čtvrtek mě osvítil duch svatý a já jsem úplnou náhodou natrefila na recept na zázvorové sušenky s bílou čokoládou. Protože zázvor mi evokuje zimu a bílou čokoládu zbožňuji, říkala jsem si, že to zkusím a když tak je s sebou do Holešovic nepovezu. Nakonec dopadly skvěle, naq Foodie market jely a ty, které zbyly, jsem rozdala v práci. Ani jsem je nemusela moc nabízet, naší manažerce Míše, tak zachutnaly, že se po nich jen zaprášilo. Navíc na sušenky vám stačí základní těsto a dochutit si je můžete podle sebe, co máte rádi. Oříšky, mandle, hořká čokoláda, sušené ovoce,muškátový oříšek, perníkové koření, zázvor. Mají tisíc možností a to mě na nich baví. Já jsem se rozhodla pro kombinaci dvou chutí; štiplavého zázvoru a sladké bílé čokolády. Exploze chutí, která vám v puse vybouchne, bude nečekaná, úžasná a dokonalá. Tak hurá do toho.


sobota 23. ledna 2016

Náštěva u Baruš v kuchyni

Když minulý podzim zvěřejnila škola vaření Chefparade Novoroční Foodie market, ani jsem o tom moc nepřemýšlela a přihlásila se. Přestože jsem nevěděla, co bych na téhle foodie akci měla dělat, přesněji co bych na ní měla péct. V tu chvíli mi to asi bylo docela jedno, důležité pro mě bylo, že to pořádají holky z Chefparade, jejichž akce jsou vždycky prostě skvělé a panuje při nich skvělá atmosféra. Byla jsem nakonec hodně ráda, že jsem se přihlásila včas, protože ještě ten den byla kapacita akce naplněná. Co přesně budu péct, jsme s rodiči vymysleli až po Vánocích a tentorkát se rozhodli do meníčka zapojit i slané koláče. Ty jsou v režii mých rodičů, já jsem měla za úkol popasovat se se sladkým. Do meníčka jsme zařadili i mámi citronový koláč, který je prostě fenomenální. Jestli vás ale zajímá, jak to vypadá, když peču a jakými pocity si při tom procházím, pusťe se teď do čtení. Určitě nebudete litovat :). 

pátek 8. ledna 2016

Gallet de Roi - Tříkrálový koláč s překvapením

Posledním dobou mi přijde, že mám pečících inspirací nějak moc. Ať už se jedná o inspiraci z časopisů nebo z kuchařek nebo o různé nabídky, kterých je teď naštěstí hodně. Dnešní inspirací na francouzský koláč Gallet de Roi bylo datum 6.1, tedy Tři králové. Koláč má svůj původ v biblickém příběhu. Den 6.1 se slaví svátek Epiphanie (Tři králové), což v řečtině znamená "zázrak" nebo "zjevení". Ten den byl Ježíš představen Třem králům a kdy se slaví první Kristův zázrak, když přeminil vodu na víno. Při této příležitosti se tak podává Tříkrálový koláč, ve kterém je zapečené tzv. feve. Dříve to bývalo fazole, bob nebo keramická či porcelánová ozdoba. V dnešní době je to spíše sušené ovoce nebo mandle. Do koláče se na jedno místo umístí převapení a ten, kdo na něj narazí, si na hlavu nasadí korunu a je králem celého dne. Feve ve francoužštině znamená figurku a ve Francii je sbírání těhle koláčových feve hodně populární. Dokonce existuje i muzeum, kde je vystaveno na 10 000 těhle postaviček. Klidně si do něj zapečte figurku, já zvolila sušené banány. Ještě jednu úpravu jsem udělala. Místo rumu či pomerančového likéru, jsem do něj dala pouze pomerančový cukr a pomerančovou kůru. Doporučuji oboje, ale je vynikající i v nealko verzi.
Kromě toho jsem poprvé vytvářela listové těsto. To si udělejte den předem a přes noc ho nechte odpočívat v lednici, ať se promísí všechny složky. Nebuďte líní a těsto zkuste, je to sice matlání, ale alespoň víte, co do něj sami dáváte a nemusíte se rozličovat nad přebytečnými éčky. Recept na koláč i s těstem jsem čerpala od skvělé Chez Lucie.

neděle 3. ledna 2016

Povánoční koláč s mandlemi a vlašskými oříšky

Ahoj v novém roce 2016! Tak jak jste si užili vánoční pohodu, cukroví a oslavy nového roku? Musím říct, že pro mě to byly jedny z nejhezčích Vánoc. Užívala jsem si čas strávený s rodinou a přáteli, milované pohádky, a ikdyž jsem trávila poslední dny loňského roku v práci, bylo mi fajn. Jsem ale moc ráda, že společně načínáme druhý blogový rok a že máme před sebou další skvělé pečení, cestování, recenze a výlety za kávou. Už teď se na tyhle chvíle strávené společně s vámi moc těším. Pokud máte ale doma ještě zbytky cukroví, mám pro vás tip, jak ho upotřebit do vynikajícího povánočního koláče. Nese v sobě ještě trochu té vánoční atmosféry díky cukroví, kterým ho můžete ozdobit, stejně jako já. Nebo ho můžete nechat jen tak a vychutnávat si nádhernou vůni a chuť nejen vlašských oříšků, symbolu Vánoc a adventu, ale i mandlích, které jsou zase hrozně zdravé. Já s koláčem cestovala na naší tradiční první rodinnou oslavu v novém roce a měl hrozný úspěch, což mě samotnou překvapilo. Díky jogurtu je krásně vláčný a šťavnatý a díky cukroví a perníkovému koření krásně voňavý.