Letní coffee tipy

K létu patří dovolené, volna a užívání si krásných letních dní. Těch je sice letos docela málo, ale když už, tak stojí za to někam vyrazit. Třeba do kavárny na zahrádku. Nebo na zmrzku. Pokud jste jako já, milovníci kávy a kavárenského života, mám pro vás další várku tipů na kavárny a restaurace, které jsem za posledních několik týdnů objevila. Spousta z nich navíc nabízí i zahrádky, takže využijte ještě poslední teplé dny a udělejte si hezké dny. Třeba se tam potkáme.. :)

Milovaný Berlín, 2. část

Den druhý
Ráno jsem odstartovala dokonalou snídaní, kde jsem se přecpala uzenýho lososa, sýrů, vajíček, marmelád, croisantů a zeleniny. Málem jsem se neodvalila, ale bylo super, že jsem celý den neměla hlad a nějaké normální jídlo, když nepočítám dortíky, jsme měla až navečer v buse zpět domů. Během druhého dne jsme měla v plánu hlavně ty kavárničky, které mi poradila moje úžasná kamarádka Hanka z Biting Hanah. Den předtím jsem si do mapy vyznačila místa, kam musím. To, že skoro všechny se nacházely od sebe docela daleko, vás asi nepřekvapí.
Jako první jsem se ale vydala na zámek Charlottenburg, který byl věnován budoucí královně Sofii Charlotty. Já zámky miluji, tenhle je navíc opravdu fascinující. Projít ho kompletně včetně obrovských zahrad je na celý den, já si prošla jen nádvoří, udělala pár fotek a vyrazila vstříc kavárnám. Trochu mě zklamalo, že hlavní průčelí zámku opravují, takže fotky jsou bohužel i s jeřáby.

Milovaný Berlín 1. část

Přátelé, je to tady. Konečně mám SVŮJ počítač a konečně na něm píšu článek. Spravila mi ho dokonalá Šárka, nevím, jak, ale milují za to. Kromě miliardy práce, co mám, můžu konečně napsat článek. Dneska je to navíc článek o Berlíně. Kdo mě sledujete na Instagramu, na Facebooku nebo nově i na Snapchatu (barussat), tak víte, že jsem minulý týden jsem byla v Berlíně. Sama. A vůbec mi to nevadilo, přišlo mi to skvělý a nejvíc jsem si to užila. Jasně, mohla jsem si fotit jen selfíčka, nemohla jsem si s nikým povídat, ale mohla jsem si sama určovat, kam půjdu, kdy budu vstávat a co si budu kupovat. Neříkám, že takhle budu jezdit pořád, ale na vypnutí to bylo skvělý. Chtěla jsem do Berlína jet už v květnu, místo toho jsem šla do práce. Jednou v červnu jsem se tak naštvala a sama jsem si vybrala a zarezervovala hotel, koupila lístky a frr pryč.

Jarní slunečné kávování

Opět jsem po několika měsících života v Praze měla možnost a čas vyjet na mou oblíbenou Moravu. Proto další díl kávování bude z Olomouce, kam se vracím docela pravidelně. Tentokrát jsem vyjela kvůli filmovému festivalu, abychom na Culture Times měli i trochu toho filmu. Podařilo se mi tak spojit dvě příjemní věci a ještě si odpočinout, přestože jsem vyjela pouze na jeden den. Byl to pro mě balzám na duši i z hlediska jídla, protože jsem opravdu svůj žaludek a chuťové pohárky nezanedbávala. Kromě Olomouce jsem objevovala nové a zajímavé kavárny i v Praze. Miluji tyhle okamžiky a jsem ráda, že vám o tom můžu psát a že vás tyhle články baví :) Pokud máte tip, kam zají a kde to určitě musím ochutnat, napište mi do komentářů, ráda se nechám inspirovat a třeba se tam také potkáme. Kde se ale určitě potkáme, je letošní Apetit piknik. Letos tam budu už od 10. hodin až do vyprodání zásob. Chystáme pro vás sladké dobroty, některé znáte z blogu, ale také novinky. Těšit se můžete i na slanou část, o kterou se starají mojí boží rodiče. Určitě doražte na dortík, budeme mooooooc rádi :)

Hruškový koláč s mascarpone

Znáte občas ten pocit, že vás napadne něco úplně mimo a nutně to potřebujete vyzkoušet? Tak přesně to se stalo mě. Najednou jsem měla nutnou potřebu spotřebovat hrušky, které se mi nakupily v lednici. Bylo jich jen pár a já jsem si říkala, že bych mohla vyzkoušet nějaký hruškový koláč. Inspiraci jsem našla u mé oblíbení Chez Lucie, která je prostě fenomenální. Každý její recept je geniální. Geniální je i tenhle koláč z hrušek, přestože nejsem vůbec fanynkou hrušek a radši si dám jablko. Koláč měl úspěch nejen u holek v práci, na kterých jsem ho testovala, ale byl jasnou volbou i na Food blog market minulou neděli. Navíc je poměrně jednoduchý a hrušky se dají i teď sehnat moc dobré, sladké, měkké a navíc z České republiky. Doporučuji z České farmy z Billy.

Vanilkový koláč

S prvními slunečnými dny se moje cesty častěji ubírají na trhy. Kromě nezbytného flat white začínám okoukávat i sezónní suroviny, které se postupně začínají objevovat. Velkou novinkou a tak trochu sebezapřením je pro mě chřest, ke kterému si pomalu hledám cestu. Rozhodně nejsem žádnou jeho obdivovatelkou, přesto mi přijde, že už ho mám radší než dříve. Další novinkou pro mě bude za pár dnů i rebarbora, kterou moji rodiče pěstují. Jakmile bude k dispozici, těšte se na recept. Ještě než vám začnu servírovat recepty na sezónní suroviny, mám pro vás klasiku. Vanilku má rád snad každý a tenhle koláč navíc není moc složitý, takže ho máte hotový za pár minut. Můžete tak sledovat v klidu hokejové mistroství, což dělám právě teď. Mezitím se vám bude péct tenhle nadýchaný krasavec. Kromě sledování hokeje, můžete začít sledovat i můj snapchat. Strhla mě další sociální síť, takže jestli taky máte, tak mě najdete jako barussat (stejně jsem i na Instagramu). Kromě upoutávek na blog a nové recepty, se dozvíte i více věcí okolo mě. Tak šup na snapchat a na tohohle vanilkového krasavce.

Kanelbullar - švédští skořicoví šneci

Jestli je pro Francii typický croissant, tak pro Švédsko jsou to bezesportu kanelbullar. Tyhle skořicové zamotnace jsem chtěla dělat už několikrát, ale myslela jsem si, že je nezvládnu zamotat. Nakonec jsem je zvládla zamotat a když jsem je dělala podruhé, vypadaly mnohem líp a chutněji než na poprvé. Navíc jsem se jejich tvorby obávala zbytečně. Pokud postupujete podle návodu, není důvod je nějak zkazit. Pokud tedy přemýšlíte, jaké pečivo vytvořit pro víkendová rána, jsou kanelbullar to pravé. Navíc se s tím pojí i zajímavá tradice ze Švedska. Kanelbullar totiž běžně doprovázejí fiku. To je ve Švédsku přestávka na kávu, ale ne jen tak ledajaká. V době fiky přestanou ve Švédsku všichni pracovat a přesunou se do prostro určiných pro fiku, pokud jsou doma, tak všude po bytě voní čerstvá káva. Fika probíhá tradičně dvakrát za den a káva je obvykle dost silná, takže pokud jste milovníci cappuccina nebo café laté, jako já, asi černou kávu úplně nedoporučuji nebo vás odvezou se srdečním šokem. Ale myslím, že udělat si několikrát za den takovou fiku a doplnit jí nejen kávou, ale i něčím sladkým, je moc dobrý nápad. Já sama to aplikuji několikrát denně, akorát u toho pořád pracuji. Právě díky kávě jsou pro mě tyhle pracovní chvilky mnohem příjemnější a já se na ně vždy moc těším. Nějaký dezert už je k tomu jen taková třešnička na dortu.